SK Roma Neratovice zakončil podzimní část fotbalové 4. třídy na druhém místě tabulky, když v posledním zápase v neděli 17. listopadu na domácím hřišti porazil Dřísy. Ptáme se hrajícího prezidenta klubu Martina Demetera na jeho hodnocení podzimní části ročníku 2013/14, ale i další otázky.

Neratoviny: Jaké byly ambice vašeho mužstva do tohoto ročníku 4. třídy?

Martin Demeter: Naším cílem samozřejmě bylo vrátit se po roční přestávce opět do vyšší soutěže, tedy do 3. třídy, kterou jsme hráli v předchozích dvou ročnících.

Před startem sezóny jsme například posílili mužstvo o talentovaného útočníka Jana Feriho, který dal ve dvou zápasech 8 branek, než si obnovil zranění kolena. Na hostování z Libiše je u nás Erik Mati, který hraje na pozici předstopera.

O některé hráče jsme naopak přišli. Náš tým se skládá převážně z odchovanců jiných klubů a SK Roma nemá dostatek peněz na poplatky za všechny hráče jejich mateřským klubům.

Neratoviny: Takže úplně spokojeni s druhým místem zřejmě nejste. Jak jste vlastně přišli o body, které vám chybí na vedoucí Sokol Střezivojice?

Martin Demeter: Samozřejmě, že jsme doufali, že v polovině soutěže budeme na špičce tabulky. O body jsme přišli docela smolně. O 6 bodů nás připravil právě tým Střezivojic ve dvou zápasech na jejich hřišti.

V prvním zápase jsme nastoupili jen v sedmi hráčích a ještě se jeden v průběhu prvního poločasu zranil. Jedno z aut, kterými jsme jeli na zápas, mělo totiž po cestě poruchu a hráči se tak na zápas na soupeřovo hřiště nedostali. V druhém případě nás postihla velká marodka a opět jsme hráli v nekompletní sestavě.

Další zbytečnou ztrátu bodů přinesla domácí remíza s družstvem Mšena.

Neratoviny: Jak vidíte své šance na návrat do 3. třídy, kde jste měli možnost hrát místní derby se Startem Mlékojedy a FC Lobkovice B?

Martin Demeter: Šanci stále ještě máme. Ve 4. třídě hraje ve skupině pouze 8 týmů, takže s každým soupeřem se v každé polovině soutěže utkáte dvakrát.

Střezivojice mají náskok 4 body. Takže pokud je v obou domácích zápasech porazíme a v ostatních zápasech neztratíme více než oni, měli bychom postoupit.

Ve fotbale se ale může stát cokoliv. Můžeme nečekaně ztratit body se slabšími soupeři nebo se to zrovna tak může stát Střezivojicím, se kterými se pereme o postup. Takže raději stojíme pevně nohama na zemi.

Neratoviny: Budeme držet palce. Nicméně nedá mi nezeptat se, jak jste vlastně sestoupili. Vaše výkony, které jsem měl možnost vidět, nebyly na sestup.

Martin Demeter: O hodně bodů jsme přišli úplně zbytečně. Nejprve jsme byli pokutováni ztrátou 4 bodů za incident mezi naším trenérem a rozhodčím po zápase. Nešlo sice o napadení, jak tvrdil rozhodčí, ale ani to, co se skutečně stalo, se stát nemělo. Byla to od trenéra hloupost.

O další tři body nás připravil náš vlastní opilý fanoušek, kterého nebudu jmenovat, když napadal naše hráče a udeřil našeho brankáře Petra Valčíka během zápasu.

Nakonec v Čečelicích došlo ze strany jejich hráčů k rasistickým urážkám a zápas nebyl dohrán. Ostatně nejsme jediný tým, kterému se dostalo rasistických nadávek od hráčů Čečelic. Podali jsme trestní oznámení, které se ještě prošetřuje. O 3 body ale nakonec přišly oba týmy.

Takto ztracených 10 bodů nám pak samozřejmě v konečném účtování hodně chybělo.

Neratoviny: Od minulé sezóny jste ale změnili také působiště.

Martin Demeter: Ano, naše domácí zápasy hrajeme teď na hřišti FC Lobkovice. Přijde nás to sice na více peněz než hřiště v Tuhani, ale spolupráce s Lobkovicemi je výrazně lepší, hřiště je lépe připravené na utkání, i o zázemí se lobkovický klub stará mnohem lépe.

Máme to blíže na zápasy, stejně jako naši fanoušci.

Neratoviny: Máte v Neratovicích hodně fanoušků?

Martin Demeter: Popravdě, přáli bychom si mít na svých zápasech více fanoušků, tedy těch slušných samozřejmě.

Neratoviny: V SK Roma ale nepůsobí jen hráči z Neratovic, jestli se nemýlím.

Martin Demeter: Je to tak. Máme pět hráčů z Prahy a dva z Kralup. Ostatní jsou pak místní.

Neratoviny: Vloni jste měli i žákovské družstvo. Letos nikoliv. Jak to? Budete jej chtít znovu obnovit?

Martin Demeter: Problém s naším žákovským týmem byl ten, že na celou práci s žáky byl jejich trenér Petr Valčík sám. Také pro nás bylo obtížné zajistit dopravu žáků na zápasy.

Proto jsme „pustili“ žáky do dalších místních družstev, například do FK Neratovice-Byškovice.

O zřízení týmu žáků nebo přípravky uvažujeme. Zájemců mezi velmi mladými fotbalisty máme docela dost. Ale o družstvo se musí starat více lidí. Jeden člověk to sám nemůže zvládnout. Takže záleží na tom, jestli na tuhle dobrovolnickou neplacenou práci seženeme tři až čtyři lidi.

Pomohlo by nám také, kdybychom sehnali nějaké sponzory. Některé děti jsou z chudých rodin, které nemají ani na kopačky. Potřebujeme také míče na tréninky, dresy pro kluky.

Neratoviny: To by bylo určitě fajn. Kluci by pak měli koníčka, nepoflakovali se po ulicích a nevymýšleli lumpárny…

Martin Demeter: Přesně. Vlastně jsme to tak dělali s kluky v loňské sezóně. Třeba jsme sledovali jejich prospěch ve škole, jejich chování, i třeba jak doma pomáhají v domácnosti.

No a kdo měl špatné známky nebo o kom jsme věděli, že doma nepomáhá mamince, vypadl ze sestavy na nejbližší soutěžní zápas.

Kromě toho si samozřejmě chceme vychovat dobré vlastní hráče, kteří by pak nastoupili do mužstva dospělých, až vyrostou. Nebo když budou obzvláště dobří, umožnit jim přestup do lepšího týmu.

Neratoviny: Provoz fotbalového klubu není levná záležitost. Jak se vám podařilo klub založit?

Martin Demeter: Klub vznikl před 4 lety. Jeho založení hodně pomohla krajská dotace. Díky ní jsme získali prostředky na koupi dresů, pronájem hřiště, poplatek fotbalovému svazu.

Město Neratovice nás také finančně podpořilo, za což jsme rádi. Chápeme, že nemá tolik prostředků jako větší bohatší města, kde třeba i cikánské kluby dostávají vyšší městské dotace.

Vlastně hned v naší první sezóně jsme vyhráli 4. třídu a pak dva roky po sobě hráli ve 3. třídě. A v příští sezóně chceme hrát opět třetí třídu a třeba i konečně porazit Mlékojedy, s jejichž hráči se známe a se kterými jsme zatím vždy prohráli.

Neratoviny: Děkujeme za rozhovor.