Druhý ročník festivalu Letní společná koupel byl vlastně přehlídkou místních rockových kapel. Počasí se naštěstí v sobotu odpoledne umoudřilo a festival mohla v pět hodin odpoledne odstartovat kapela NNZ, která se po několika letech sešla speciálně kvůli tomuto festivalu. Na jejich výkonu to ale znát nebylo. Vedle svých osvědčených hitů zahráli také píseň legendární dívčí kapely Dybbuk (později Zuby Nehty).

Po té na scénu nastoupila kapela Sox in the Box, která hrála už na loňském festivalu. Zvěsti o jejím rozpadu znervózňovaly fanoušky poctivého rocku po celé letošní jaro i léto. Kapela si sehnala nového basáka a předvedla to, na co jsme od ní zvyklí, tedy pořádný rockový nářez s velkým nasazením na pódiu.

V půlce koncertu se k Sox in the Box přidal zpěvák Petr Poláček, který zazpíval duet se zpěvákem „Soxů“ Jiřím Mikšovským a jednu píseň sám. I tato pro někoho možná nečekaná kombinace vyšla na jedničku. A Petr si vystoupení s kapelou blízkou jeho hudebnímu vkusu maximálně užíval.

Pak následovali Zoo2, kterážto je revivalem irských U2. Jejich vystoupení v Neratovicích mají vždy u publika velký ohlas díky dokonalé interpretaci písní U2 i propracování celé show do nejmenších detailů. Ani jejich dvouhodinové vystoupení na festivalu nebylo výjimkou.

Pak přišla na řadu pěvecká hvězda, jejíž věhlas sahá daleko za hranice našeho regionu, Táňa Poláčková. Jednu z nejlepších interpretek písní Janis Joplin doprovodil na akustickou kytaru Michal Jelínek z kapely Vorasband.

Táňa Poláčková zazpívala za pomoci svého neopakovatelného hlasu šest písní s málo slýchanou energií. Není divu, že jí publikum nechtělo pustit z pódia a dožadovalo se přídavku.

Skvělou show předvedla také kapela Pedro Zakatchku. Brutální disco rytmy party kolem frontmana Petra Ledviny roztančily velkou část amfiteátru Letního kina.

Namíchali návštěvníkům festivalu směs punkové provokativnosti a popové chytlavosti plné nadhledu i humoru a diváci ji konzumovali plnými doušky.

Jako poslední nastoupili na scénu Wolfgang Lederer, kteří festival posunuli do zasněné polohy. Dlouhé instrumentální pasáže, kterými si podmaňovali podvědomí bezelstného posluchače, jen občas přerušil zpěv Bodieho, svojí atmosférou odkazující na psychedelická pozdní 60. léta.

Sveřepě odmítali pustit festivalové návštěvníky ze svých spárů, dokud je řádně nevykoupali v motivech svých skladeb, což u jedné písně podpořili i videoprojekcí.

Hluchá místa, kdy se kapely vyměňovaly na pódiu, vyplnila moderátorská dvojice Pavel Šanda (autor článku) a Radomil Uhlíř, alias Mudr Konopný. Ta svou ambici zas o nějakou vzdálenost posunout hranice trapnosti ke své spokojenosti splnila.

Festival se nad očekávání vydařil. Dramaturgie ředitele Společenského domu Ivana Frieda nejenže vybrala opravdu dobré místní kapely, které se všechny ukázaly v tom nejlepším světle, ale také je seřadila přesně tak, jak bylo potřeba.

Na vysoké kvalitě festivalu měl výrazný podíl také zvukařský tým Jiřího Kmetě, který si pochvalovali dokonce i kapely, což obzvláště na festivalech nebývá obvyklé.

Oproti prvnímu ročníku Letní společné koupele se počet návštěvníků zdvojnásobil na tři stovky a festival má šanci se stát tradiční hudební akcí závěru léta v Neratovicích.